Když se v těle vytvoří kouzelná atmosféra a duše se spojí s anděli…(channeling mé dcery)

25.10.2020

Kde se bere štěstí? Jak se spojuje odvaha se silou? Co se stane, když se duše a srdce nekamarádí a jejich přátelství propíchne neviditelná jehla? ...

Pro všechny maminky, které občas mají nějaký stres nebo strach a potřebují pomoct.

TENTO ČLÁNEK JE PRO MNE OSOBNĚ VELMI SILNÝ, neboť dcera tyto “kódy” přečetla pár dní po tom,  co jsme se sbalily a odjely od muže ve velmi vyhrocené situaci. Úleva byla cítit opravdu všude. Na ní to bylo vidět opravdu hodně, až z toho najednou přišla s tímto poselstvím z “přírody”… zde je i pro tebe:

Posílám nyní pro Vás všechny vzkaz, který mi z přírody (jak sama řekla) "přečetla" má šestiletá dcera 23.10.2020 a 24.10.2020 ze svého neviditelného seznamu. Byl poměrně hodně obsáhlý a dlouhý, bylo to více než 12 kapitol. Napsala to vlnkovým písmem nepísmem, které já neumím přečíst :-) na velký papír. Všechno to četla souvisle, zaníceně, úžasně, ale když jsem ji chtěla nahrát na diktafon, začala se zadrhávat a plést, proto mám k dispozici pouze mé stručné zápisky s tím, co mi utkvělo v paměti. Stojí to za to!

Vzkaz předávám s jejím nadšeným souhlasem a po autorské kontrole napsaného textu :-)

1. Stres a strach

Toto je pro všechny maminky, aby věděly, že je potřeba stres i strach vytřepat, vyskákat, aby se to neusazovalo nikde v těle. Je to v každém místě v těle - i v očích a vlasech! (To mi přišlo nesmírně zajímavé). A pozor. Třepání nesmí být silové, ale musí vycházet z klidu, ne z agrese (ukazovala mi, jak ne - agresivně ne, hezky klidně, spíš jako v uvolněném tanci nebo si lehnout).

Na ten stres a strach jsou tam takoví dva duhoví motýlci a dvě srdce, kteří rozhodují o tom, jestli se ten stres vypaří nebo ne. My je musíme nechat rozhodnout samotné - právě tím, že budeme klidní a uvolnění. Oni rozhodnou, jestli je třeba se vypařit nebo zůstat v krabičce v hlavě, když potřebujeme se vystresovat (např. k útěku apod.).

"Ten černý" rozhoduje, jestli se stres/strach vypaří, a duhový rozhoduje, jestli tam ten stres/strach zůstane, pokud chceme být opravdu vystresovaní (!), tak to v těle zůstane.

2. Kde se bere štěstí?

Štěstí se bere ze srdce. Srdce se spojí s vesmírem a láskou, a vytvoří se taková kouzelná atmosféra, která nás chrání před vším zlým a pomáhá přitahovat jen to dobré. Chrání to pak i rostlinky a zvířata a celý svět i celý vesmír...

3. Když někdo zemře...

Duše zemřelých a andělé se spojují, jako kdyby to byly bubliny z bublifuku a spojily se do jedné. Když někdo zemře, spojí se s tím andělem, a pak se kolem něj udělají takové zlaté hvězdičky.

4. Když jde duše na svět...

Duše, když si vybírá, že půjde na svět, volí si, jestli půjde jako třeba liška nebo člověk. Předtím už musí mít ale všechny schopnosti, aby zvládla celý život v té podobě, co si vybrala! Ještě předtím, než jde na Zem, musí se to naučit ve vesmíru, aby to tu zvládla. Být zvířetem je těžší, než být člověkem. Zvířata musejí lovit a může je někdo ulovit.

5. O čichu a cítění

Tuto kapitolu jsem asi zcela správně nezachytila, vyplynulo mi z toho, že pro různé vjemy a pachy a vůně jsou různé místnosti, kde se to třídí, a když je to něco nového, co ještě netřídili, tak je to baví, a když je to to samé, tak už je to pro ně nuda :-D Chápe to někdo?

Druhou část mi četla až druhý den, tedy 24.10.2020, protože předtím už jsme museli jít uložit bratříčka a už bylo dost pozdě - evidentně to opravdu nezapomněla, protože to bylo husté čtení, až jsem si u toho pobrečela...

6. O vývoji mozku

Tak z této kapitoly jsem si zapamatovala ještě méně. Tuším, že zásadní bylo, že mozek se vyvíjí po vstupu duše na Zem až jako poslední a že ho chrání i kůže (a když se nám jedna vrstva sloupne, vystoupí na obranu místo ní druhá, co byla pod ní), a máme být opatrní, abychom si nezlomili kost a ten mozek.

7. O rybičkách, koních a přírodě vůbec (tato část šla opět trošku mimo mě, ale pak to přišlo!)

Rybičky mají šupiny, kterýma dýchají pod vodou a speciální jádro, aby mohly plavat a dýchat pod vodou...

Koně ochraňují své majitele, mj. i před zloději, takže je nikdo nemůže vykrást, a ubrání je. Mají i právo udupat je k smrti, když jsou teda dobře vychovaní. A můžou hlídat i tajné vchody, kterýma by se zloděj mohl dostat dovnitř.

Každá kytička má jinou schopnost a každá přitahuje jiné broučky a motýly a musíme dávat pozor, abychom jim neublížili. I když oni jsou také chráněni kouzelnou atmosférou, takže můžeme šlapat na trávu nebo kytičky a je to v pořádku...

V tomto místě jsem se zeptala, odkud to všechno ví, kdo jí to říká, kde se to dozvěděla.

Odpověděla, že z přírody. Jak chodí ven, tak se to dozví a přijde jí to zajímavé, tak mi to chtěla napsat a přečíst...

8. Kde se bere odvaha a síla?

Odvaha se bere tam, kde je to nejsilnější, je to přece v srdci.

A v duši se zase bere síla.

Když máme z něčeho strach, bojíme se někomu postavit, tak vždycky musíme poslechnout svoje srdce. A pak se konečně druhý den budeme moci postavit svým nepřátelům.

Díky síle dokážeme někoho třeba přeprat... ženy někdy dokážou přeprat i muže, když seberou všechnu tu sílu, co je v té duši. ("Víš, kde je vůbec duše, mami? To bude další kapitola!")

Pak když se ta síla spojí s tou odvahou, musejí se rozhodnout, v kterém PALÁCI budou žít... jestli v paláci srdce nebo duše, protože to pak už budou žít spolu. (Tak v tomhle místě jsem začala nepokrytě brečet! Vidíte taky ty krásné paláce?)

9. Kde se bere duše?

Bere se hned vedle srdce, ale jsou navzájem tak daleko, aby si nemohly ubližovat. (!)

V každém z nich je jedna kočička. A když se navzájem skamarádí, tak vytvoří poloduši a polosrdce, aby mohly žít spolu. Jako že se ta duše s tím srdcem spojí (dovysvětlovala).

Ale někdy "ta jehla neviditelná" to jejich přátelství propíchne. Ale pak si zase začnou důvěřovat a já věřím, že jednoho dne tu jehlu přeperou.

10. A jak jsem na tom já s odvahou?

Když skončila se čtením, pak jsem se ještě uslzená zeptala, jestli třeba ví, jak to mám teď já a nebo ona. Na to mi odpověděla: "počkej, musim se podívat do svého neviditelného seznamu" a pak přišla s tím, že já to mám ještě rozpojené tu odvahu a sílu i srdce a duši, ale že už se chystají spojit (odvaha a sila i duše a srdce), že kočičky už jehlu přepraly. A ona že prý to má stejně jako já.

Miluju ji. A děkuju za toto nádherné obohacení.

Přeji nám všem, abychom ve svém těle měli a uměli denně posílit kouzelnou atmosféru, která chrání nejen nás samé, ale i vše kolem nás.

Přeji nám, abychom byli stále doma tam, kde je to nejsilnější - v srdci, a abychom našli odvahu i sílu, kdykoli je potřeba, třeba i na to přeprání neviditelné jehly.

Pojď si také plnit své sny...

A nebo si domluv poznávací 20 minutový hovor a podíváme se, co zrovna ty a tvé podnikání potřebujete a zda je pro tebe ideální osobní individuální či skupinová spolupráce se mnou.