Mé budoucí Já, už jdu! (úkol 4.)

27.07.2020

Zachránila jsem pro tebe starší články z roku 2020, kterými jsem začala "debordelizovat" svůj život i podnikání... jak je vidět, už tehdy to značilo pravý návrat k sobě, který jsem si tehdy ještě zcela nepřipouštěla, ale jen o pár měsíců později jsem se stěhovala od muže s dvěma dětmi a těhotná... A začala novou etapu svého života i podnikání.

Ať jsou ti inspirací, vezmi si z toho to, co rezonuje.

Miluška

Procházím si dosavadní "úkoly" a myšlenky z tohoto blogíčku deníčku, a říkám si, ano, to všechno spolu souvisí.

Chtěla jsem původně hned začít tříděním a škrtáním věcí a činností ze svého života. Ale nešlo mi to. Potřebovala jsem získat určitý odstup nebo nadhled, širší pohled na sebe a svůj život a to, co od sebe a od života chci (uf, nejsem trochu drzá, něco chtít?).

Velmi líbí myšlenka Dr. Joea Dispenzy (který se uzdravil po vážné nehodě silou myšlení a učí to lidi po celém světě), kterou jsem nedávno od něj slyšela. Totiž že nemusíme žít s tím, jak jsme definovaní naší minulostí. Říká, že mozku je jedno, jestli něco opravdu zažije nebo mu to jen ukážeme v představě. Můžeme se přepsat a žít život se svým obrazem z budoucnosti.Je jedno, jestli se definujeme minulostí nebo budoucností. Úžasná myšlenka, ne? Stačí se rozhodnout a zvolit si své budoucí Já - zdravé, šťastné, úspěšné, laskavé.

Nedávno jsem byla na jedné meditaci nazvané Přepis limbického otisku, kde se právě s něčím podobným pracuje. Vytváříte si film svého života od doby před početím až do dospělosti a můžete si na svůj harddisk nahrát cokoli. 

Pomáhá to mj. přepsat bloky a programy, podle kterých obvykle jednáme a opakují se nám kvůli tomu stále dokola stejné nežádoucí situace apod. Velmi se mi to líbilo. Byla jsem zde podruhé. Oproti mé první takové meditaci před pěti leti, už jsem se nyní nesnažila si tam nahrát řadu dovedností, učení, práce... Kdepak! Tentokrát jen pocity lehkosti, snadnosti, radosti, pocit, že vše je v pořádku.

Když se totiž zamyslíme, není důležité, co máme nebo umíme. Je důležité, jak se v životě cítíme.
Sami se sebou, se svými blízkými, s kolegy, při tom, co děláme nebo neděláme. To, s kým jsme, co máme nebo děláme, jsou nepodstatné detaily, když se cítíme šťastní! A abych nebyla špatně pochopena, napíšu to ještě kapku jinak. Když se cítíme štastni s věcmi, které máme, a lidmi, kteří nám jsou blízcí, přitáhneme si do života více takových pocitů - právě i s těmito lidmi a věcmi. Kouzelný kruh.

Můžeme si myslet, že až si koupíme toto luxusní auto, budeme šťastní. Ale může to být jen domněnka. Třeba budeme opravdu šťastní, když si budeme plácat keramiku z hlíny.
Abychom to ale zjistili, musíme si dovolit poslouchat své pocity a otevřít se tomu vedení. Následovat je. "Prostě to udělej". 

Chceš skočit do louže? Zkus to. Třeba díky tomu pocákáš kolemjdoucího sympaťáka, kterej tam skočí za tebou a už tě neopustí. 

Nebo se ti chce zrovna tancovat či zpívat na náměstí, kde jakýsi "potulný" hudebník hezky od podlahy hraje? Zkus to. Třeba tě tam zrovna uvidí či uslyší pán od fochu, který ti nabídne další uměleckou spolupráci a získáš práci svých snů.

Platí to i naopak. Máš špatný pocit z nápadu nebo nabídky? Jdi od toho.Nebyl by pak život jednodušší? 

Upřímnost a pravdivost k sobě je základ. Pak se (prý) najednou narovná i vše ostatní - aspoň už jsem o tom četla :-). Má osobní zkušenost v dílčích aspektech tomu odpovídá, ale nepodařilo se mi narovnat zatím úplně vše (budeme optimisti a budeme věřit, že to půjde!).Dobře, od teď už jen jednoduché rozhodování, skrze tělo a intuici. 

Každá položka na TO DO listu projde kratičkým, párvteřinovým zhodnocením (ANO/NE). Vyškrtám vše, co neprojde. A připíšu, co projde.

Dovedu si představit, že návštěva zubaře bude NE, ale holt je důležitá, takže ji zařadím. A aby i tělo souhlasilo, dáme mu tam třeba dovětek, který se mu bude více líbit (krátká jednorázová návštěva zubaře apod.).

Jo, to by šlo, na to se těším!

Tím si splním JUST DO IT, rozhodování nebude zabírat moc času, zbyde i více než 20 vteřin každý den na radost, a když si budu připomínat, jaká je moje vize a jaké je mé budoucí já, určitě na TO DO listu bude jen to, co tomu odpovídá (... takže nic :-)).

Snad to nebude, jako kdyby za mne rozhodovaly náhodně kostky. 

No, až mne potkáte oblečenou-neoblečenou, tak víte proč to tak je :-).

Směle pro zápisník a škrtat...

Nejnovější články