Probůh, jak protřídit všechny ty zápisníčky, papírky, diářky, á-trojky a jiné formáty popsané více či méně hustě a více či méně chaoticky různými TO DO úkolky, které stejně nikdy neodfajfknu? Mám to celé číst, jak mívám ve zvyku, škrtat či přepisovat do kolonky "stále platné"?

Máš recht. Důvěřuj pocitům a prostě to udělej :-D 

Vyhodím to. (neblázni, jsou to potřebné poznámky k tvému projektu, spousta nápadů a dílčích technických úkolů...).

Vyhodím. Co jsem neudělala do teď, to padá. Co je důležité, mám v hlavě, a dovedu to provést lépe a radostněji z voleje. Někdy je prostě potřeba vyčistit celý stůl a začít nanovo. Otřít tabuli. Smazat bláboly.

1) vize na příští měsíc (srpen) v bodech, a to v oblastech Rodina a přátelé, Práce, Já osobně (vzdělání, rozvoj, moje cokoliv), Můj volný čas (bude/nebude, koníčky apod.).

2) co důležitého má být hotovo/zažito/domluveno do konce září - opět ve všech oblastech.

3) a vize do konce roku (ve všech oblastech - a spíše pocitově, než TO DO).

Ponechala jsem si chytrý plánovač, který konečně začnu používat, jak se má, totiž Pilot od Clever Minds, pak měsíční A4 přehledový kalendář Šťastný měsíc (od Papírového štěstí) a jeden čmáryblok na cokoli.S každou "vyhozenou" věcí, kterou pustíme, se odlehčujeme a otevíráme novému. (A když říkám vyhozenou, nemyslím nutně do popelnice. Můžete ji darovat nebo prodat, ale prostě se jí zbavit.)

Marie Kondo by sice doporučila začít oblečením, které zrovna nepotřebujeme nosit (teď v létě tedy zimním), u mne ale začal zázračný úklid ve hmotě (ne už jen v hlavě) poznámkami a bločky. Jsou pryč. Neznáte-li Marii Kondo a její knihu Zázračný úklid, určitě na ni jukněte v knihovně nebo na Netflixu :-).

Prostor okolo nás velmi ovlivňuje náš život a je zároveň naším odrazem (Proto vás nepozvu k sobě domů.). Není možné žít v klidu, jasnosti a svobodě v domě plném harampádí a zatuchlých vzpomínek. Úklid hmotného světa kolem nás jde tak ruku v ruce s relaxací a úKLIDEM vnitřním. Začnete oblečením a postupně zjištujete, co vlastně vám dělá radost a co naopak ve svém životě už vůbec nepotřebujete, i když jste si dosud mysleli, že ano. Od zimní čepice, třeba až po manžela (vlastní zkušenost?). 

Dnes přišly na řadu zápisky a poznámky. Zítra protřídím skříně a konečně se zbavím toho černého oblečení (Ach jo, zas nebudu mít co nosit!). A postupně přijdou na řadu knihy, hračky, šampony, kartáčky, houbičky, serepetičky, cédéčka, fotky, ... (a nebude potřeba nových skříní :-P).

Nebojím se toho. Před pár lety, když jsem už několik sezón marně sháněla zimní bundu a kabát, které by mi seděly a líbily se mi, jsem konečně "opustila" svou starou zimní bundu. Někomu jsem ji tehdy darovala, neb se mu líbila, i když mně už ne. A co se nestalo? Náhle mi do cesty přišly hned tři bundy skvěle padnoucí a krásné a navíc ve slevě :-) 

Není se tedy třeba bát. Jedině tím, že pustíme, co už nepotřebujeme nebo nechceme, se může otevřít prostor pro to nové, čisté. 

P. S. Nebojte se pouštět. Chvíli po vyhození svých zápisek k projektu jsem koukla na FB, kde na mne vyskočila úžasná nabídka na roční cestu osobních seberozvojových kurzů s úžasnými lektory, zaměřená mj. na nalezení svých talentů a sebepoznání, a celé je to zdarma. Prostě životní úKlid i s mentory! Perfektní cesta, co říkáte?  

Zpět na výpis všech článků